Mikrořadiče PIC16CXX a vývojový kit PICSTART

Mikrořadiče PIC16CXX a vývojový kit PICSTART

Jiří Hrbáček

ISBN 80-901984-0-6

1.vydání 1996 náklad 1000
2.vydání 1996 náklad 1000
3.vydání 1997 náklad 1000
4.vydání 1997 náklad 1000
dotisk 4.vydání 1998 náklad 1200

 

Publikaci vydalo nakladatelství BEN Tecnická literatura Praha

Jistě každý ví, že programátoři píší programy pro počítače, aby se tyto staly užitečnými pro uživatele. Technici dovedou porouchaný počítač opravit. Co ale dělají systémoví programátoři a vývojoví pracovníci elektronických systémů? Pro názornost si vysvětlíme všechny tyto pojmy.

Uživatelé tvoří největší skupinu. Uživatelem by se měl stát prakticky každý člověk. Znalost obsluhy počítače se stává v dnešní době otázkou "druhé gramotnosti". Tak, jako každý člověk dovede používat třeba vysavač, pračku či televizor, stejně tak by měl umět využívat služeb počítače.

Na programátorech je, aby se ovládání programů pro uživatele stávalo čím dál víc radostí a zábavou a ne strašákem a můrou probdělých nocí. Programátor musí dokonale znát činnost, na kterou píše program, vědět, jak je uživatel zvyklý tuto činnost vykonávat. Jak mají vypadat všechna vstupní data i výstupní sestavy. Program se z hlediska vstupů i výstupů musí chovat tak, jak je uživatel zvyklý a jak je mu to nejpřirozenější. Pak mu opravdu počítač poskytne maximální usnadnění práce a neocenitelnou pomoc.

Systémový programátor je člověk, který musí dokonale znát počítač, pro který má psát programy. Musí být tedy nejenom výborným programátorem, ale i technikem. Musí přesně vědět, jak pracuje procesor i podrobně znát funkci jednotlivých zařízení z hlediska jejich programové obsluhy. Systémoví programátoři píší operační systémy a programy pro ovládání speciálních zařízení. Systémový programátor se co nejvíce přizpůsobuje z jedné strany počítači a jeho technickému řešení a na straně druhé způsobu ovládání daného programu programem jiným. Toto ovládání by mělo být standardní, aby se dalo používat co nejvíce programů i jiných výrobců, které by mohly zařízení počítače využívat. Jen z mála lidí se proto mohou stát vynikající systémoví programátoři.

Mezi amatéry je v této oblasti mezera. Amatéři se zabývají buď programováním, nebo elektronikou. Jen málokdo tyto dvě věci spojuje. Navíc z toho, co jsme si řekli o programátorech systémových, je jasné, že ne každý, byť i vynikající programátor, se může stát vynikajícím systémovým programátorem. To však platí i naopak. Ne každý systémový programátor musí být výborným programátorem uživatelským. Každá z těchto odborností totiž vyžaduje u člověka trochu jiné vlastnosti.

Vývojoví pracovníci pro vývoj elektronických systémů dnes již nepracují pouze s tranzistory, jak tomu bylo dříve. Používají nejen běžné integrované obvody. Pracují také s programovatelnými logickými obvody a jednočipovými mikropočítači, kterým se říká mikrokontroléry. Mikrokontroléry se stále více využívají v našem běžném životě. Dnes je najdeme v moderních holicích strojcích, mixérech, videorekordérech, televizorech, automobilech, klávesnicích počítačů i psacích strojích, v robotech a mnoha dalších přístrojích i věcech denní potřeby.

Pro elektronika využívání programovatelných logických obvodů a mikrokontrolérů skýtá velice zajímavá a efektivní řešení problémů, které by se standardními obvody řešily velice těžko a složitě. Vytváření jednoduchých aplikací s jednočipovými mikropočítači je, podle mého názoru, také nejlepší způsob, jak si osahat "systémařinu" a tak vyhledat ty, ze kterých se po čase mohou stát vynikající systémoví programátoři či konstruktéři a programátoři robotů a systémů s mikrokontroléry.

Nestačí, aby se studenti s těmito moderními technologiemi setkali až na vysoké škole. Je třeba již na základní škole v zájmových kroužcích podchytit děti, které mají zájem a vlohy pro tuto činnost a věnovat se jim. Začít nejdříve se stavbou kybernetických modelů. Pak, podle schopností dítěte, přecházet k vlastním návrhům jednoduchých kybernetických hraček. Na středních školách se pak již více klonit ke konstrukcím a programování systémů s mikrokontroléry, popřípadě již pomalu začít s velice jednoduchými systémovými aplikacemi. Studenti středních škol již musí odcházet ze školy zcela profilovaní. Z většiny se stanou uživatelé. Někteří však již půjdou cestou uživatelských programátorů, systémových programátorů nebo konstruktérů elektronických systémů.

Cílem této publikace je seznámení s mikrokontroléry řady PIC16CXX a vývojovým systémem PICSTART. Tento se skládá z programátoru mikrokontrolérů, který se připojuje přes rozhraní RS232 k počítači IBM PC, programu MPSTART pro ovládání programátoru, překladače assembleru MPALC a simulátoru MPSIM. Mikrokontroléry fy Microchip jsou velice výkonné mikrokontroléry a pro svoje vlastnosti vhodné pro použití nejen ve velkém množství profesionálních aplikací, ale i ve školství pro výuku práce s mikrokontroléry. Navíc jejich cena i cena jednoduchého programátoru včetně makroassembleru a simulátoru je natolik nízká, že si jej může pořídit snadno každá škola nebo i soukromá osoba či malý kroužek. Podmínkou však je mít "písíčko".

Začátek textu je věnován popisu mikrokontrolérů PIC16C54, 55, 56, 57, 71 a 84. Další kapitoly podávají základní informace o assembleru MPALC, simulátoru MPSIM a programování pomocí programátoru PICSTART. Informace jsou zde předkládány ve formě návodů. Výklad není doplňován teoretickými odvozeními a důkazy.


Na publikace


Na mikrokontroléry PIC


Na hlavní stránku