Co to je a k čemu je to dobré
World Wide Web (též WWW, Web) je v doslovném překladu celosvětově rozprostřená pavučina. Je to rozsáhlá služba celosvětové sítě Internet, která se nedávno ujala vlády nad celým dokonalým světem Internetu. Je službou, která je využívána prakticky každým, kdo s Internetem pracuje a poskytuje dnešnímu uživateli vše, co si jen od Internetu může přát. Přináší mu opravdové multimediální informace z obrovských dálek ve všech světových jazycích, stará se o zábavu i kulturu a je logickým vyústěním práce miliónů programátorů a uživatelů, kteří se starají o doplňování stále čerstvých informací a starají se, aby informační dálnice Internetu byla stále sjízdná a pohodlná.
Základní myšlenkou Webu bylo poskytnout uživateli nejenom kvalitní multimediální informace, které právě hledá. Mělo se tak navíc stát příjemným a nenásilným způsobem, který je lidskému chápání a myšlení přirozený.
Jak rostly nároky na informace prezentované v Internetu, vznikaly internetovské aplikace dalších generací. Objevil se Gopher, bezprostřední předchůdce Webu. Je to menu řízený informační systém typu klient/server, který může běžet jako aplikace grafická (existují klienti Gopheru pro Windows) nebo i terminálově přímo pod UNIXem.
World Wide Web je také aplikací typu klient/server. Jeho počátky vznikly v Evropském centru pro jaderný výzkum CERN ve švýcarské Ženevě. Jeho původním účelem bylo umožnit efektivní spolupráci vědeckých týmů z celého světa. Ale právě pro své vlastnosti byl Web záhy rozšířen i mimo vědecké kruhy do všech oblastí lidského konání.
Došlo k jeho téměř bleskovému a masivnímu rozšíření do celého světa. V rámci Internetu pracují tisíce serverů poskytujících služby tohoto typu. Trend je neustále strmě vzestupný. Mnoho softwarových firem je zainteresováno do vývoje softwaru pro klienty i servery Webu. Dnes proto může mít server Webu každý přímo na svém počítači. Server můžeme provozovat i například pod Windows 95 či Windows NT. Pro tyto systémy je nejznámější software Microsoft Front Page 97, což je Personal Web server. Obsahuje i řadu prostředků pro pohodlnou administraci takového serveru. Web server běží prakticky na každém počítači trvale zapojeném do Internetu. Existuje řada programů pro vyhledávání informací prezentovaných na Webu. Mezi nejznámější patří Seznam českého Internetu nebo Alta Vista. Informace zveřejňované na Webu nepodléhají žádné cenzuře - v celém virtuálním světě Internetu se hraje se slušným jednáním.
Podstatou Webu jsou hypermediální (hypertextové) stránky. Jsou to textové soubory doslova prošpikované odkazy. Každý odkaz směřuje k dalšímu hypermediálnímu souboru - třeba až na druhý konec světa. Zakladatel hypertextových technologií Ted Nelson postuloval celou řadu informatických vlastností, které musí hypertext mít. Pohledy na hypertext jsou různé, nejčastěji se hypertext chápe jako součást dokumentografické báze dat a taková báze je součástí dokumentografických informačních systémů. Jde o speciálně napsané programy, které sestavili programátoři - administrátoři a vývojáři jednotlivých serverů, na nichž jsou hypertextové dokumenty uloženy. Jsou napsány ve zvláštním programovacím jazyce zvaném HTML (Hypertext MarkUp Language). Tento programovací jazyk dovoluje jednak vytvářet nejrůznější graficky zdařilé texty, včetně animovaných obrázků, jednak hyperlinky zprostředkovává spojení dál.
Aby se mohli jednotliví provozovatelé nejrůznějších služeb Internetu domluvit, bylo nutno stanovit jednotnou formu volání služeb a zdrojů sítě Internet, a to nezávislou jednak na konkrétním typu operačního systému počítače, na nějž se obracíme, jednak na službě, kterou voláme. Po mnohých pokusech specifikovat takovéto volání s ohledem na předchozí dvě podmínky byla stanovena jednotná forma volání zdrojů a služeb Internetu. Jmenuje se URL (Uniform Resource Locator). V posledních letech se pro něj vžil český, poněkud nepřesný pojem internetová adresa.
Obecný tvar URL je následující:
protokol://plně.kvalifikované.doménové.jméno/cesta/…
Protokol je název konkrétního protokolu z rodiny TCP/IP. Protože se URL používá k volání všech služeb Internetu, je nutno jej specifikovat.
Plně kvalifikované jméno domény je známá hierarchická struktura internetovských objektů v systému pojmenování domén DNS.
Názvy protokolů pro nejznámější služby sítě Internet jsou tyto:
World Wide Web....................................................http
Telnet...................................................................telnet
Ftp.............................................................................ftp
Gopher...............................................................gopher
Název protokolu pro Web je HTTP (Hypertext Transfer Protocol).
V dalším textu se zaměříme pouze na protokolární spojení typu http a telnet.
Jestliže zadáme příslušnému klientskému programu URL ve správném tvaru, provede tento program protokolární připojení k požadované službě. V případě volání Webu naskočí obvykle domovská hypertextová stránka volaného URL, v případě volání Telnetu to zpravidla bude výzva k přihlášení do UNIXu volaného počítače.
Mnohokrát již bylo řečeno, že při volání jakékoli služby sítě Internet musíme mít s poskytovatelem ustaveno protokolární spojení. Problematika implementace protokolárního spojení a protokolů vůbec je natolik rozsáhlá, že by výrazně překračovala rámec tohoto předmětu. Nicméně alespoň krátkou zmínku si daná problematika zaslouží.
Protokolární software (obecně) má zpravidla několik vrstev, od nejnižší, blízkou hardware, až po tu nejvyšší, dalo by se říci s uživatelem komunikující. Prakticky to kromě příslušného síťového hardware (síťová karta) a jeho ovladače znamená zavedení rezidentních, jednotlivé vrstvy implementujících programů. Při startu Windows se zároveň se startem tohoto operačního systému aktivují všechny síťové komponenty, které byly předtím správně nainstalovány, pokud je síťová karta v aktivním stavu a je správně připojena k počítačové síti. Objeví se výzva k přihlášení do sítě LAN a zároveň se nastartuje patřičně nakonfigurované TCP/IP. Konfigurace je práce pro podnikového administrátora - správce počítačové sítě.