VISUAL BASIC.NET

 

1.   Platforma .NET a postavení Visual Basicu.NET

2.      Visual Studio.NET

2.1.1.      Klasické aplikace

2.1.2.      Databázové aplikace

2.1.3.      Internetové aplikace

2.1.4.      Webové služby

2.1.5.      Aplikace pro mobilní zařízení

3.      Jazyky Visual Studia.NET

3.1.1.      Visual C++.NET

3.1.2.      Visual C#.NET

3.1.3.      Visual Basic.NET

4.      Operační systémy

4.1.1.      Instalace na Visual Studia na Windows 7 a vyšší

4.1.2.      Vytvořené aplikace běží na všech 32- bitových a 64-bitových operačních systémech Windows.

4.1.3.      Překlad hotových programů se uskutečňuje přes pro všechny platformy společný mezikód tak, že jednotlivé moduly naprogramované v různých jazycích, je možno bez potíži spojit a přeložit do strojového jazyka.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


5.   Formální jazyky se skládají :

6.      Slovník

6.1.1.      Abeceda

6.1.2.      Klíčová slova

6.1.3.      Pomocné znaky

 

7.      Gramatika

7.1.1.      Abeceda je gramaticky správná

7.1.2.      Klíčová slova jsou gramaticky správná

7.1.3.      Literály sestavené z abecedy jsou gramaticky správné

7.1.4.      Je-li  D  funkce nebo F procedura sestavená z klíčových slov a literálů podle pravidel gramatiky pak je gramaticky správná.

7.1.5.      Jen výrazy sestavené z klíčových slov a abecedy a funkcí nebo procedur jsou gramaticky správné.

 

 

 

8.   Programování osobních počítačů.

9.      Hardware

 

 

 

 

 

 

 

10.                    Software

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


11.                    Operační systém Windows XP z hlediska programátora aplikací

 

 

 

 

 

 

 

 

 


12.         Abeceda jazyka Visual Basic.Net:

·       malá a velká anglická abeceda

·       čísla 0 – 9

·       operátory +, -, *, /, >,< ,=, =>, =<,<>

·       pomocné znaky ( ) { } [ ] , ; “” : . ;

13.         Literály – kombinace písmen a číslic s výjimkou klíčových slov

14.         Proměnné

Proměnná je speciální kontejner pro dočasné uložení dat v programu. Programátor je vytváří příkazem.

15.                    Typy proměnných:

·       Celočíselné primitivní typy :

              Byte (8-bit)         0 to 255

              Short (16-bit)     - 32 768 to 32 2767

          Integer (32-bit)  -2 147 483 648 to +2 147 483 647.

              Long (64-bit)     - 9 223 372 036 854 775  808  to

                                       +9 223 372 036 854 775 807

·       Primitivní typy s pohyblivou čárkou :

         Single (64-bit) –(3.4028235E+38 through -1.401298E-45) to

                                +(1.401298E-45 through 3.4028235E+38)

         Duble (128-bit)

    -(1.79769313486231570E+308 through -4.94065645841246544E-324)

    +(4.94065645841246544E-324 through 1.79769313486231570E+308)

TABULKA TYPŮ

 

Visual Basic type

Common language runtime type structure

Nominal storage allocation

Boolean

System.Boolean

2 bytes

Byte

System.Byte

1 byte

Char

System.Char

2 bytes

Date

System.DateTime

8 bytes

Decimal

System.Decimal

16 bytes

Double
(double-precision floating-point)

System.Double

8 bytes

Integer

System.Int32

4 bytes

Long
(long integer)

System.Int64

8 bytes

Object

System.Object (class)

4 bytes

Short

System.Int16

2 bytes

Single
(single-precision floating-point)

System.Single

4 bytes

String
(variable-length)

System.String (class)

Depends on implementing platform

User-Defined Type
(structure)

(inherits from System.ValueType)

Depends on implementing platform

 

Structure zak

     <VBFixedString(20)> Dim Jmeno As String

     <VBFixedString(30)> Dim Prijmeni As String

          Dim Datum_narozeni As Date

          Dim Prospech As Single

        End Structure

 

16.         Operátory str76

17.                    Aritmetické :

·       Sčítání                          +

·       Odčítání                        -

·       Násobení                      *

·       Dělení                           /

·       Celočíselné dělení        \

·       Zbytek                          Mod

·       Rovná se                      =

·       Umocnění na                 ^

18.                    Operátory přiřazení

                     =, ^=, *=, /=, \=, +=, &=

19.                    Porovnávací operátory

                     =, <, >, <=,>=,><,Like, Is

20.                    Slučovací operátory

                     +, &

21.                    Logické a bitové operátory

                     And, Or, Not, Xor,

 

              AndAlso

 

expression1

expression2

Value of result is

True

True

True

True

False

False

False

(not evaluated)

False

 

              OrElse

 

expression1

expression2

Then result is

True

(not evaluated)

True

False

True

True

False

False

False

 

22.                    Operátory různých akcí

                     AddressOf, GetType

23.         Výrazy

Výraz je kombinace litrálů, operátorů a čísel Např.:

Objem = a^2*b, nebo d^(1/2) + 7

24.         Procedury – podprogramy

Private Sub < Název > ( [Parametr 1,….,Parametr n ] )

  Příkaz1

        

 

 


   Příkaz n

End Sub

25.         Funkce

 Private Function  < Název > ( [Par 1,.,Par n ] ) as  <Typ>

  Příkaz1

        

 

 

 


   Příkaz n

End Function

 

 

1. První  příkazy

 

a.   Instalace knihovny

            Klíčové slovo: Imports

        Příklady:         Imports System.Console

       Imports System.Windows.Forms

                 Imports System.Drawing.Graphics

       Imports System.Drawing.Drawing2D

b.   Práce s programovými moduly

            Klíčové slovo: Module, End Module

     Příklady:         Module Module1

                         End Module

c.   Vstupní bod programu

            Název procedury :  Main

       Příklady:   Sub Main()

                 Dim Pomoc As String

                 Dim D As Single

                 vstup()

                 zadání()

                 výpočet()

                 Pomoc = Console.ReadLine

               End Sub

               Sub Main(ByVal CmdArgs() As String)

               End Sub

d.   Deklarace proměnných

            Klíčové slovo: Dim,Static,Public

            Příklady:    Dim A, B, C As String

             Static Vstup As String = 9

             Public Okno As Object  = Form1

e.   Příkazy pro práci s Konsolou

              Příkaz :      Console.Write

     Příklady:   Console.Write("Zadejte parametr a :")

             Console.Write(a)

             Console.Write(Val(a)&" "& Val(b)&Chr(10))

            Funkce :    Val(<String>) As Duble

             Str(<Nuber>) As String

 

Příkaz:       Console.WriteLine(<string>)

  Příklad:   Console.WriteLine("Zadejte a :")

    Příkaz:    Console.Read() As Integer

    Příklad: A = Console.Read

    Příkaz:    Console.ReadLine() As String

    Příklad: B = Console.ReadLine()

    Příkazy:  větvení programu

 

·     If <PODMÍNKA> Then <PŘÍKAZ>

 

·       If <PODMÍNKA> Then <PŘÍKAZ 1> Else <PŘÍKAZ 2>

 

·       If <PODMÍNKA> Then

                        PŘÍKAZ 1

 


     

                        PŘÍKAZ N

        End If

 

·       If <PODMÍNKA> Then

                        PŘÍKAZ 1

 


     

                        PŘÍKAZ N

        Else

           PŘÍKAZ N+1

 


     

                        PŘÍKAZ N+M

        End If

 

·       If <PODMÍNKA1> Then

                        PŘÍKAZ 1

 


     

                        PŘÍKAZ N

        ElseIf <PODMÍNKA2>  Then

           PŘÍKAZ N+1

 


     

                        PŘÍKAZ N+M

        Else

        [  If <PODMÍNKA1> Then Exit If ]

           PŘÍKAZ N+M+1

 


     

                        PŘÍKAZ K

        End If

 

  Příkaz:

·       Select Case <Proměnná>

                          Case <Hodnota1>

           PŘÍKAZ 1

 


     

                        PŘÍKAZ N

          Case <Hodnota2>

           PŘÍKAZ N+1

 


     

                        PŘÍKAZ N+M

        Else

           PŘÍKAZ N+M+1

 


     

        [  If <PODMÍNKA1> Then Exit Select]

                        PŘÍKAZ K

        End Select

 

 

    Příkazy:        cyklu

·       Do While <PODMÍNKA>

           PŘÍKAZ 1

 


     

           [If <PODMÍNKA1> Then Exit Do ]

                        PŘÍKAZ N

        Loop

·       Do

           PŘÍKAZ 1

 


     

           [If <PODMÍNKA1> Then Exit Do ]

                        PŘÍKAZ N

        Loop While <PODMÍNKA>

·       For i = 0 To 25 [Step 5]

           PŘÍKAZ 1

 


     

             [If <PODMÍNKA1> Then Exit For ]

                        PŘÍKAZ N

        Next i

 

Příkazy: pro práci se soubory

Public Sub FileOpen( _
   ByVal FileNumber As Integer, _
   ByVal FileName As String, _
   ByVal Mode As OpenMode, _
   Optional ByVal Access As OpenAccess = _
   OpenAccess.Default, _
   Optional ByVal Share As OpenShare = _
OpenShare.Default, _     Optional ByVal RecordLength As Integer = -1) 

·       FileNumber As Integer

·       Císla 1,2,.. nebo  FreeFile

·       FileName As String

·        "F:\Documents and Settings\jirka\Plocha\pokus\aa.vbc"

 

·        Mode As OpenMode

Append, Binary, Input, Output, or Random

·        Access As OpenAccess 

Read, Write, or ReadWrite. Defaults to ReadWrite.

·       Share

Shared, Lock Read, Lock Write, and Lock Read Write. Defaults to Shared

·       RecordLength As Integer

Příklady:

a)      FileOpen(1, "TESTFILE", OpenMode.Input)
 
b)      FileOpen(1, "TESTFILE", OpenMode.Append)
 
c)           FileOpen(1, "TESTFILE", OpenMode.Output)

 

d)   FileOpen(1, "F:\Documents and _ Settings\jirka\Plocha\pokus\aa.vbc",_ OpenMode.Random, OpenAccess.ReadWrite, , 60)

 

·       FileClose(FileNumber)

·             Print
·             PrintLine
Příklady: tisk do textového souboru
FileOpen(1, "TESTFILE.txt", OpenMode.Append)

' Tiskne test do souboru.

Print(1, "To je test.")  

' Tiskne prázdný řádek.

PrintLine(1) 

'Tiskne dva sloupce.

PrintLine(1, "Sloupec 1", TAB(), "Slouprc 2")

 ' Vytiskne dva řetězce a mez nimi mezeru.

 PrintLine(1, "Nazdar", " ", "studenti")

 ' Vytiskne 5 mezer a potom text.

PrintLine(1, SPC(5), "5 mezer ")  

'Tiskne od desátého písmene

PrintLine(1, TAB(10), "Hello")

' Tisk Booleanské proměnné a tisk času.

Dim aBool As Boolean

Dim aDate As DateTime

 

aBool = False

aDate = DateTime.Parse("February 12, 1969")

PrintLine(1, aBool, " is a Boolean value")

PrintLine(1, aDate, " is a date")

FileClose(1)

Příklady: tisk do souboru s náhodným přístupem

Structure zak

     <VBFixedString(20)> Dim Jmeno As String

     <VBFixedString(30)> Dim Prijmeni As String

       Dim Datum_narozeni As Date

       Dim Prospech As Single

     End Structure

Dim k, s as zak

FileOpen(2, "F:\Documents and _ Settings\jirka\Plocha\pokus\aaa.vbc",_ OpenMode.Random, OpenAccess.ReadWrite)

k.Jmeno = "Jiří"

k.Prijmeni = "Novák"

k.Datum_narozeni = 29.08.95

k.Prospech = 1.2

FilePut(2, k, 1)

FileGet(2, s, 1)

Console.Write(s.Jmeno & " " & s.Prijmeni)

FileClose(2)

 

 

         

Objektově orientované programování pro Windows

Object

                                  obsahuje vnitřní paměť

                                  obsahuje metody objektu

Vlastnosti objektu

                                  schopnost přijímat a zpracovávat zprávy zvnějšku

                                  může obsahovat jiné objekty

 

Zapouzdření - encapsulating

 

 

A,B,C, D jsou metody

 

 

 

 

 

 

 

 

 

26.         Volání metody objektu nebo poslání zprávy

 

27.                                                                                                                      Objekt AAAA    Objekt BBBB

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Objekt AAAA  volá metodou B objekt BBBB.K

Objekt BBBB odpovídá metodou J  AAAA.D

 

Syntax je < název objektu > . <metoda>

 

 

 

 

 

 

Grafické znázornění postulátů o objektech

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Teoretický příklad deklarace objektu podle postulátů

 

 

28.         Začátek deklarace

 
Vytvoř jeden novy objekt a nazvi jej OBJ1abychom se na něj mohli příště opět odvolat
 
Nechť objekt s názvem OBJ1 se skládá z těchto objektůnásleduje seznam, tj. vnitřní objekty jsou vyjmenovány

 

Nechť objekt OBJ1 má takovou paměť ‘následuje deklarace vnitřní paměti

 

Nechť objekt OBJ1 má takovéto metody ‘následuje deklarace metod

 

Nechť objekt OBJ1 má následující protokol  zpráv

 

Zavedení pojmu třída

Snažíme se zbavit opakování deklarace objektů při tvorbě novch objrktů.

Zavedeme nový object  Třída tento object bude mít ve svém protokolu zpráv zvláštní zpravu vytvoř nový object podle vlastností, metod a událostí ,které obsahuješ.

V konkrétním programovacím jazyce zavádíme třídu jako jeden z typů

 

Zavedení pojmu dědičnosti v OOP

 

·        V našem pojetí není dědičnost „základním pojmem“ ale odvozeným.

Z toho plyne pokud je nějaký pojem odvozený je vysvětlitelný.

Pro vysvětlení použijeme nový objekt v našem pomyslném systému  Klient banky

               Klient banky je Osoba, ale má taky další vlastnosti např. Bonitu atd.

 

·        Jednou z možností je rozšířit vlastnosti osoby a vytvořit třídu Klient banky

Jaký je vztah mezi třídou Osoba a Klient nejsou totožné ale „jsou si podobné“ v tom smyslu, že každá vlastnost Osoby je také vlastností Klienta. Tedy můžeme řící , že

vlastnosti Osob jsou podmnožinou vlastností Klienta.

  • Při zavádění třídy Zaměstnanec dojdeme ke stejnému závěru Osoba je podmnožinou třídy Zaměstnanec
    1. Všechny vlastnosti Klienta jsou součtem vlastností specifických pro Klienta a vlastností Osoby, a přitom
    2. Všechny vlastnosti Zaměstnance jsou součtem vlastností specifických pro Klienta a vlastností Osoby.

 

 

 

 

 

 

Řešení průniku pomocí skládání objektů 

 

 

1.      zavedeme třídu Osoba

2.      zavedeme třídu Klient a do této třídy vložíme třídu Osoba

3.      zavedeme třídu Zaměstnanec a do této třídy vložíme třídu Osoba

 

Vztah generalizace a specializace v OOP

 

  1. První pohled: Vlastnosti Osob jsou obecnější (generalizace) a vlastnosti Klienta resp. Zaměstnance jsou speciálnější  vztah se nazývá v analýze „generalizace a specializace“
  2. Druhý pohled: Vlastnosti osoby jsou vlastnostmi společnými pro Klienty i Zaměstnance  tento vztah je vyjádřen množinově  jako „průnik vlastností“ a po té jako „vztah podmnožiny vlastností“.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Důležité je, že bez ohledu jak je tento vztah vyjádřen kódem a jak je pojmenován je třeba ho formulovat při analýze projektu.
Ať budeme programovat v C++, nebo V. Basic , nebo v jiném objektovém jazyce je postup generalizace – specializace nezávislý na konečném vyjádření v kódu.

 

 

Zavedení pojmu dědičnosti

 

Ve Visual Basicu ho řešíme výše uvedeným způsobem – vkládáním

Abychom se vyhnuli pracnému vyvádění zpráv Osoby ven a dovnitř objektu Klient nebo Zaměstnanec zavedeme pojem dědičnost. Na př v C++ nebo v Delphi jde o syntaktickou dohodu, týkající se nového možného vztahu mezi třídami :

Dědičnost je vztah, který zautomatizuje vložení pomocné instance, tak jako jsme to na příkladu  učinili zapsáním kódu , přičemž dané vývojové prostředí, které tuto syntaktickou dohodu plní to provede za nás.

Pozor: dědění je vztahem mezi třídami nikoliv mezi objekty, ktré z těchto tříd vznikly tyto objekty mají v konečném důsledku průnik vlastností právě díky vztahu jejich tříd.

VB.Net nebo C++ atd. – umím něco protože moje třída je dědicem jiné třídy 

 

2.   Formuláře – WindowsForm

Vnoření knihoven:

System.Object
   System.MarshalByRefObject
      System.ComponentModel.Component
         System.Windows.Forms.Control
            System.Windows.Forms.ScrollableControl
               System.Windows.Forms.ContainerControl
                  System.Windows.Forms.Form
                     System.ComponentModel.Design.CollectionEditor.CollectionForm
                     System.Web.UI.Design.WebControls.CalendarAutoFormatDialog
                     System.Windows.Forms.Design.ComponentEditorForm
                     System.Windows.Forms.PrintPreviewDialog

Formulář – Form (dále jen Form) je representantem každého okna které zobrazíte ve vaší aplikaci. Vytváří se z třídy (dále jen class) Form, která vytváří standardní systémové windousovské pohyblivé okno. Je ale možné také vytvořit z této třídy modální okno a dialogové okno, nebo při aplikaci s více okny tak zvanou „MDI Form“ a její děti „MIDI child“

Jak plyne z teorie objektově orientovaného programování obsahuje object Form vnitřní paměť, ve které jsou uloženy nastavení všech vlastností okna jako je velikost, barva, text a další.Tyto vlastnosti – properties (dále jen properties) je možno nastavovat staticky v režimu design, a dynamicky při běhu programu pomocí zpráv.

Teorie objektově programovaného programování umožňuje vytvářet programy řízené událostmi. Třídy objektů obsažené v knihově Systém obsahují celou řadu metod pro řízení událostí které mohou v okně vzniknout. Událost – events je v okně kódů představována prázdnou procedurou která se vyvolá v okamžiku vniku dálosti pokud událost obsahuje parametry ta tyto parametry zasílá systém do procedury.

Příklad:

Private Sub Kalkulator_KeyUp(ByVal sender As Object, ByVal e As System.Windows.Forms.KeyEventArgs) _

Handles MyBase.KeyUp

End Sub

Tuto událost vyvolá stisknutí klávesy. Pokud si přejeme aby na tuto událost program reagoval musíme napsat podprogram, který vyřeší jak.  Např.

Příklad:

Private Sub Kalkulator_KeyUp(ByVal sender As Object, ByVal e As System.Windows.Forms.KeyEventArgs) _

Handles MyBase.KeyUp

        Kalkulator.ActiveForm.BackColor = _ System.Drawing.Color.Azure

End Sub

Formulář se vytváří pomocí „Form Constructoru  New

Příklad:

Public Sub New()

'Následující příkaz je důležitý pro vytvoření okna systémem.  

 MyBase.New()

'Následující příkaz vyvolá inicializaci komponent

InitializeComponent()

End Sub

Pokud pracujete s vývojovým prostředím, pak tuto proceduru vytvoří vývojové prostředí stejně jako „Form Destruktor“ Dispose který odstraní Form z paměti

Příklad:

Protected Overloads Overrides Sub Dispose(ByVal _ disposing As Boolean)

        If disposing Then

            If Not (components Is Nothing) Then

                components.Dispose()

            End If

        End If

        MyBase.Dispose(disposing)

    End Sub

Formulář se vytvoří příkazem

Dim Form1 As New Form()

Formulář se odstraní z paměti příkazem

Me.Dispose()

Ukládání dat

 


 

 

 

Souborová koncepce ve VB.net

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Dvouvrstvá architektura

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Třívrstvá architektura

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Využití dědičnosti pro vytváření objektů střední třídy

Návrh struktury dědičnosti příklad:


 

 

29.         String Members

String Class | System Namespace

Public Constructors

String Constructor

Inicializuje volání třídy      

Public Fields

Empty

Representuje prázdný řetězec

Public Properties

Chars

Dim a As String

        a = "Praha"

        TextBox1.Text = a.Chars(3)

Vrátí pismeno na zadané posici v daném případě „h“

Length

Dim a As String

        a = "Praha"

        TextBox1.Text = a.Length

Vrátí počet písmen v řetězci. V daém případě vrátí číslo „5“

Public Methods

Compare

Overloads Public Shared Function Compare( _
   ByVal strA As String, _
   ByVal indexA As Integer, _
   ByVal strB As String, _
   ByVal indexB As Integer, _
   ByVal length As Integer, _
   ByVal ignoreCase As Boolean, _
   ByVal culture As CultureInfo ) As Integer

Dim a, b As String

        a = "Prah"

        b = "Praha"

        TextBox1.Text = a.Compare(b, 2, a, 2, 2)

Dim a, b As String

        a = "Prkh"

        b = "Praha"

        TextBox1.Text = a.Compare(b, 2, a, 2, 2)

Dim a, b As String

        a = "Prab"

        b = "Praha"

        TextBox1.Text = a.Compare(b, 2, a, 2, 2)

Overloaded. Porovnává řetězce obsah a délku.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vrácí 0 neboť „ah“ = „ah“

 

 

Vrácí -1  neboť „kh“ > „ah“

 

 

 

Vrácí 1  neboť „ab“ < „ah“

Copy Dim a, b As String

        a = "Praha"

        b = "Brno"

        a = a.Copy(b)

        TextBox1.Text = a

Obsahem proměnné „a“ bude

Brno

CopyTo

Dim a As String

        Dim b(10) As Char

        a = "Praha"

        b = "aaaaaaa"

        a.CopyTo(1, b, 2, 2)

        TextBox1.Text = b

 

 

 

Kopíruje určitý počet písmen ze specifické posice instance do specifické posice pole písmen Unicodu

Výsledek „aaraaaa“

EndsWith

Dim a, b As String

        a = "Praha"

        b = "ha"

        TextBox1.Text = a.EndsWith(b)

Zjišťuje zadali řetězec končí zadaným podřetězcem

V daném případě je výsledek „True“

Equals

Dim a, b As String

        a = "Praha"

        b = "ha"

        TextBox1.Text = a.Equals(b)

Overloaded. Overridden. Zjíšťuje zda se řetězce rovnají. Vdaném příkladu je výsledek „False“

Format

Dim a, b, c, d As String

        a = "Praha"

TextBox1.Text = a.Format("Město {0,-20}je _ velkoměsto", a)

Overloaded. Vymění každý formát v specifikovaném řetězci za specifikovaný řetězec korespondující s původní hodnotou

GetType (inherited from Object)

Dim a As String

        Dim c As Integer

        a = "Praha"

        TextBox1.Text = a.GetType.ToString

        TextBox2.Text = c.GetType.ToString

Vrátí jako hodnotu typ instance

 

Vrátí:

System.String

System.Int32

GetTypeCode

Dim a As String

        Dim c As Integer

        a = "Praha"

        TextBox1.Text = a.GetTypeCode

        TextBox2.Text = c.GetTypeCode

    End Sub

Vrátí číslo typu kódu v daném případě :

 

  9

 18

Insert

    Dim a, b As String

        a = "Praha"

        b = "Město "

        TextBox1.Text = a.Insert(0, b)

Vloží určitou instanci řetězce na  indexem specifikovanou pozici

do daného řetězce. Výsledek je

„Město Praha

Join

Dim a As String

        Dim b() As String = {" jablko", " _ pomeranč", " švestka", " meruňka"}

        a = a.Join(",", b)

        TextBox1.Text = a & " jsou druhy ovce"

Spojí zadané prvky pomocí zadaného separátoru

„jablko, pomeranč, švestka, meruňka jsou druhy ovce“

LastIndexOf

Dim a, b, c, d As String

        a = "Praha aha"

        d = "Praha"

        b = "ah"

        c = "z"

        TextBox1.Text = a.LastIndexOf(b)

        TextBox2.Text = a.LastIndexOf(c)

        TextBox3.Text = a.LastIndexOf(d)

 

Vrací index posledního výskytu retězce v dané instanci

Vysledek:

 

 

  6

 -1

  0

PadLeft

Dim a, b As String

        Dim str As String

        a = "Praha aha"

        b = a.PadLeft(25)

        TextBox1.Text = b

        b = a.PadLeft(25, ".")

        TextBox2.Text = b

Overloaded. Pravý konec řetězce je zarovnán  udaný počet znaku od leva

               Praha aha“

nebo před řetězec jsou vytisknuty zadaná písmena

„…………Praha aha“

PadRight

        b = a.PadRight(25, "/")

        TextBox2.Text = b

Stejně jako v předchozím případě ale zprava zarovnávano zleva

„Praha aha////////////////“

Remove

Dim a, b As String

        a = "Praha aha"

        b = a.Remove(6, 3)

        TextBox1.Text = b

Vymaže určený počet znaků od určitého znaku . Výsledek:

 

 „Praha“

Replace

Dim a, b As String

        a = "Praha bra"

        b = a.Replace("bra", " hlavní město")

        TextBox1.Text = b

Vymění určitou část řetězce jiným řetězcem

 

„Praha  hlavní město“

Split

Dim a, b(), c As String

        Dim i As Byte

        a = "jablko, pomeranč, švestka, meruňka"

        b = a.Split(",")

        For i = 0 To 3

            c = c & b(i) & vbCrLf

        Next

        TextBox1.Text = c

Opak Join  rozdělí řetězec podle daného separátoru do zadaného pole. Výsledek:

 

„jablko“  -          b(0)

„ pomeranč“  -   b(1)

„ švestka“    -      b(2)

„ meruňka“  -     b(3)

StartsWith

Dim a, c As String

        Dim b As Boolean

        a = "jablko, pomeranč, švestka, meruňka"

        b = a.StartsWith("pmeranč")

        TextBox1.Text = b

        b = a.StartsWith("jablko")

        TextBox2.Text = b

Zjišťuje jest-li řetězec začíná uvedeným řetězcem Výsledek:

 

 

  False

 

  True

Substring

  Dim a, b As String

        a = "jablko, pomeranč, švestka, meruňka"

        b = a.Substring(8)

        TextBox1.Text = b

        b = a.Substring(8, 8)

        TextBox2.Text = b

Overloaded. Vytvoří zadaný podřetězec. Výsledek:

 

 „pomeranč, švestka, meruňka“

 

„pomeranč“

ToCharArray

Dim a As String

        Dim b() As Char

        a = "jablko, pomeranč, švestka, meruňka"

        b = a.ToCharArray(8, 8)

        TextBox1.Text = b

Overloaded. Kopíruje zadaný počet písmen od zadaného indexu do pole písmen. Výsledek:

„pomeranč“

ToLower

Dim a, b As String

        a = "STRACH"

        b = a.ToLower

        TextBox1.Text = b

 

Overloaded. Změní všechna velká písmena na malá. Výsledek:

„strach“

ToUpper

Dim a, b As String

        a = "strach"

        b = a.ToUpper

        TextBox1.Text = b

Změní všechna malá písmena na velká

Výsledek:

„STRACH“

Trim

Overloaded. Odstraní všechny mezery z řetězce

TrimEnd

Odstraní všechny mezery z konce řetězce

Řetězcové funkce knihovny  Microsoft.VisualBasic

 

Left
Public Shared Function Left( ByVal Str As String,ByVal Length As Integer ) As String

Dim a, b As String

        a = "Praha je město "

        b = Microsoft.VisualBasic.Left(a, 6)

        TextBox1.Text = b

Vrátí zadaný počet písmen zleva. Výsledek:

 

„Praha“

Right

Public Shared Function Right( ByVal Str As _ String,ByVal Length As Integer )As String

Dim a, b As String

        a = "Praha je město "

       b = Microsoft.VisualBasic.Right(a, 6)

       TextBox1.Text = b

Vrátí zadaný počet písmen zprava. Výsledek:

 

„město“

Mid
Public Shared Function Mid(ByVal Str As String,_ ByVal Start As Integer,Optional ByVal Length _ As_  Integer) As String

Dim a, b As String

        a = "Praha je město "

        b = Microsoft.VisualBasic.Mid(a, 7, 2)

        TextBox1.Text = b

    End Sub

Vrátí zadaný počet písmen od určitého indexu.

Výsledek:

„je“